JAN VOJTĚCHOVSKÝ | Potřebujeme dělat něco, co má přesah. Pro nás i celek. | Jaké chceš Česko

“V rámci státu bychom se měli sjednotit na nějakých hodnotách. Nemáme tady lídra. Je tu a není. Je třeba se posunout o jeden krůček lepším směrem, ale vnímám v mé generaci, že někteří lidé chtějí být už někde (až tam = v jednotě), ale my potřebujeme udělat krůček k tomu lepšímu dobru.”

Proč jsem si Honzíka Vojtěchovského vybral? Honza je úžasný kuchař, který tvoří zázraky nejen z jídla.

Když jsem ho poprvé viděl na svatbě kamarádů, tak mi to tak chutnalo, že jsem na to nemohl zapomenout. Kromě toho dělá různé seance a prochází velkou transformací.

“Kakao je jedna z nejkomplexnějších surovin na této planetě. Je to léčivé, pokud si to umíš namíchat.”

Honza se mě ptal jako první z hostů a převzal roli moderátora: “S jakým dovolením si dovoluješ pozvat tak mladého člověka do tvého podcastu.”

P.K.: Líbí se mi nový přístup k věcem. Logicky bych řekl, že nejsi zatížený těmi starými vzorci. Když jsem dostudoval VŠ, tak jsem chtěl dělat v korporátu, což naštěstí u Vás cítím, že tak není. A já si musel nabít hubu a odevzdat svojí kreativitu a zjistit, že jsem tam pouze číslo a až pak jsem odtamtud utekl.

My jsme viděli, že ta práce, kterou děláte nemá moc smyslu. A my potřebujeme dělat něco, co má přesah a co nás a všechny bude rozvíjet.

Víme, že dochází zdroje. Nehodnotím dobře či špatně.

Máme u moci lidi, kteří rozkrádají stát.

Podívat se pravdě do očí je začátkem proto, abychom s tím začali něco dělat.

Vyhovuje mi to, co se děje nebo to chceme jinak? Což v tom informačním šumu je ta největší challenge.

Kam dávám mé peníze, jaké firmy podporuji? Nejen penězi, ale myšlenkami a o tom, o čem mluvíme.

Tomu, čemu dáváme pozornost, tak to roste.

P.K.: Už se konečně můžeme s lidmi bavit o tom, o čem chceme. Byli jsme vychováváni výsledky. Porovnávání bylo velice silné. E-sport vlastně může porazit kdokoliv kohokoliv. Smazává se základní vrozený fakt. To vlastně může být super na této ne úplně jednoduché době.

Jednoduchost je jeden duch. Naše generace si chce hrát s jedním duchem.

Soutěživost už nám přestalo dávat smysl. Potřebujeme se vrátit ke spolupráci.

Lidi se často dostanou někam velice rychle. Najednou mají milion sledujících a přichází to rychle bez práce. Není dobře ani rychle vyrůst, ani pracovat desítky let bez ničeho.

P.K.: Co moje děti tady budou mít, tak budou mít díky Vám.

Už tady máme tolik materiálu, že žijeme z nadbytku.

www.varimshonzou.cz Kuchařka životem.

Je možné se zbavit důležitosti skrze lásky k tomu jídlu, skrze tvorbu? Věřím, že ano, dělal jsem zkoušky s rýží, kde bylo napsáno láska či nenávist. Pouze to tam bylo napsáno. A je to rozdíl.

Jak to slovo, které je napsáno na rýži, tak to může ovlivnit? I to SLOVO jako nápis je vibrace.

Když to děláš s přesahem, že Tě to baví a v přítomnosti, děláš to sám s přesahem, že se cítíš dobře a pak to lidi může vzít tam, že je to mooooc. Když se bereš moc vážně, tak pak se to řetězí a to pak ovlivňuje, jak pracuješ.-)

A stejně tak to bude propojeno s tím, koho budeš volit do té vlády.:-)

Spousta lidí si myslí, že může svým chováním změnit vše.


P.K.: Když jsem psal knihu, tak jsem si uvědomil, že to svět přežije s ní i bez ní.

Musíme začít od nás, zda nejsme kyselá třešeň. Někdo je víc zaťatý nebo důležitý. TA korporátní důležitost, kdy mám pocit, že beze mě by se ta planeta netočila či auto nejelo.

No, to už je o pozorování a o vytváření o tom, že o tom mluvím a můžu se od toho odosobnit. Když to pozoruji a může si z toho udělat i srandu. Vlastně o nic nejde. Ten život v podstatě nemá (má) důležitost. Pak si s tím můžeme hrát, pozorovat a modifikovat. Tak se pak můžu rozhodnout, že se můžu uklidnit.

Vše vychází z dětské hravosti. Vytváříme si vlastně alternativní paralelní reality. A ovlivňuji to, jak se budu cítit. A vybírám si co a jak chci tvořit.

Dotazy Honzy na mě:

Proč tedy děláš ten podcast?

P.K.: Protože chceme dát pozornost i těm, kteří nejsou vidět …

Proč tedy pořád žijeme tu realitu, že se necháváme okrádat, ten stát nás moc nepodporuje, pliveme na sebe jako lidi špínu, čím je to daný, kdo to ovlivňuje?

P.K.: Protože jsme nepochopili, že individualita neexistuje … hledáme pořád něco vně ocenění, které si ale můžeme dát jen my sami.

Dovolme si mít v životě lépe. A když máte pocit, že můžete něco změnit, tak to udělejte.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.