Evidence skutečných majitelů

Žádné bližší vymezení, upřesnění či vodítko, co si pod zastírajícím jednáním představit, přitom zákon nenabízí. Důvodová zpráva uvádí, že se pod tento pojem mají zahrnout „veškeré smlouvy nebo jiná právní jednání, která umožňují skutečnému majiteli, nezapsanému v evidenci skutečných majitelů, uplatňovat koncový vliv nebo získávat prospěch prostřednictvím jiné osoby“.

Pokusila jsem se zjistit, jak si uvedený pojem vykládají někteří podnikatelé, kterých se ESM týká. Většina z nich dospěla ke stejnému závěru. Tedy, že záleží na tom, co si pod uvedenou definicí kdo představuje. Všichni se zároveň shodli na tom, že nejspíš vznikne spousta sporů o to, zda je ta která smlouva zastírajícím právním jednáním. Někteří dokonce poukazovali na to, že jsou to otevřené dveře pro podvodníky, kteří s vámi uzavřou smlouvu, nesplní ji a až je zažalujete o zaplacení, budou tvrdit, že se jednalo o zastírající právní jednání, které nelze vymáhat u soudu, a ještě budou chtít zaplatit náhradu nákladů řízení.

Osobně bych to tak černě neviděla, ale rozhodně se nejedná o zcestné představy. Za důležité však považuji zjištění, že ani lidé, na které se ESM vztahuje, nemají naprosto jasno o tom, jaká že sankce jim to vlastně hrozí a v jakých přesně případech.

Rozlišit (nejen) v obchodním styku, zda v konkrétním případě náhodou neuzavíráte potenciálně nevymahatelnou smlouvu, bude rozhodně náročné. Troufám si říct, že v některých případech dokonce nemožné. Takováto právní úprava vytváří vysokou míru právní nejistoty, což je právní teorií i praxí obecně považováno za vysoce nežádoucí jev. Právě vytvoření právní nejistoty je přitom dle znění důvodové zprávy výslovně uvedeno jako účel předmětné právní úpravy. Jedním z navrhovatelů zákona o ESM je přitom vedle Ministerstva financí i Ministerstvo spravedlnosti, od něhož speciálně je takové odůvodnění účelu zákona z mého pohledu naprosto nepřijatelné.

Mantinely obsahu pojmu zastírající právní jednání se budou v budoucnu zcela jistě zpřesňovat zejména rozhodovací praxí soudů. Ty budou muset v jednotlivých soudních sporech nejspíš vyložit, která právní jednání budou považována za zastírající a u kterých už je taková kategorizace za hranou. Na to si ale budeme muset ještě nějakou chvíli počkat. Do té doby je však potřeba se s nejasnou právní úpravou popasovat tak, abychom všichni předešli vzniku zbytečných rizik.

K tomu je možné využít jednak uvedenou definici nevymahatelného zastírajícího právního jednání a jednak skutečnost, že ESM bude od 1. 6. 2021 co do základních údajů veřejně přístupná obdobně jako obchodní rejstřík. O neexistenci zápisu v ESM bude rovněž možné získat oficiální potvrzení.

Když tedy budete uzavírat pro vás významnou smlouvu s jakoukoliv obchodní korporací, vždy si předem z opatrnosti zkontrolujte nejen její obchodní rejstřík, ale i zápis v ESM. Pokud má váš obchodní partner v ESM skutečného majitele uvedeného, pak je pro vás situace v pořádku. A to i v případě, že by se zde uvedený majitel neshodoval se zápisem v obchodním rejstříku. Takový stav je z pohledu pravidel evidence skutečných majitelů v zásadě v pořádku. Typickým případem bude situace, kdy společníkem právnické osoby bude jiná právnická osoba. ESM totiž požaduje, aby v evidenci byla uvedena konkrétní fyzická osoba, která stojí na konci celé struktury. Problém však může nastat tehdy, pokud u vašeho obchodního partnera v ESM údaj o skutečném majiteli úplně chybí.

Ačkoliv se jedná o stav obecně nežádoucí a protiprávní, nemusí se jednat vždy rovnou o důvod k neuzavření smlouvy. Je však na místě zbystřit. Vašeho partnera byste měli na tuto skutečnost upozornit, neboť jemu za neuvedení skutečného majitele hrozí poměrně citelná sankce. Obchodní partner by vám rozhodně měl být schopen důvod tohoto stavu vysvětlit. Někdy možná bude vysvětlení velmi jednoduché a důvod zcela prostý. Obchodní partner vám například prokáže, že návrh na zápis do ESM již podal, ten však nebyl doposud zpracován. Taková situace může přitom nastat nejen v počátcích fungování ESM, ale i později, a to například při pozdějších změnách v osobě skutečného majitele.

V případech, kdy by však obchodní partner nereagoval či rozumné vysvětlení neposkytl, bude odpovědností každého z nás si dobře rozmyslet, zda i přesto do takového smluvního vztahu vstoupíme, případně za jakých podmínek. Musíme totiž brát na zřetel, že tímto krokem dobrovolně podstupujeme riziko budoucí soudní nevymahatelnosti smlouvy pro případ, že by obchodní partner smlouvu neplnil.