Nová pravidla pro oddlužení

V poslanecké sněmovně je aktuálně projednávána novela insolvenčního zákona. Ta by měla transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019.

Principem této novely je umožnit přístup k oddlužení i lidem, kteří na něj doposud mnohdy nedosáhli. Stávající pravidla byla zjednodušeně taková, že jste museli mít měsíční příjem ve výši alespoň cca 16 500,- Kč čistého, jinak jste jednoduše nesplnili podmínky pro oddlužení. Pro OSVČ přitom byla tato hranice mnohdy dokonce fakticky ještě vyšší, a zároveň tyto osoby musely pro úspěšné oddlužení zajišťovat navíc i souhlas alespoň části věřitelů.

Mnoho lidí tedy po zjištění takovýchto podmínek raději zůstávalo v tzv. šedé zóně, tedy se snažili minimalizovat výši oficiálních, tedy exekučně zabavitelných, příjmů, což je právě ten nežádoucí stav, jehož odstranění si novela klade za cíl.

Co se tedy nově bude měnit a pro koho?

Úvodem je nutno předeslat, že legislativní proces ještě není na úplném konci, byť předpokládaná účinnost novely se již kvapem blíží. Uvažováno bylo (a doposud stále je) o nejzazším možném termínu stanoveném v transponované směrnici, tedy o 17. 7. 2021. Datum, kdy novela skutečně účinnosti nabude, stejně tak jako její definitivní podoba, však ještě nyní nejsou s jistotou známy. Nová pravidla se ale  budou vztahovat až na insolvenční řízení zahájená po nabytí jeho účinnosti.

Zcela jistě se nebude měnit základní princip, kterým je, že po dobu trvání oddlužení bude člověk žít z nezabavitelného minima. Podstatnou změnou však je, že se zkracuje délka takového „živoření“ z 5 let na 3 roky. Také by již nově neměla být závazná minimální hranice toho, co je dlužník za tuto dobu povinen svým věřitelům splatit. Postačí, že jim odevzdá vše nad rámec nezabavitelného minima a skutečnost, že oddlužením nesledoval nepoctivý záměr. Za takové situace by soud měl rozhodnout po uplynutí tří let o prominutí zbývající části dluhů, byť by fakticky bylo splaceno třeba i jen jedno procento.

Jaké budou ale praktické důsledky očekávané novely, zda se podaří naplnit její cíl a za jakou cenu, ukáže teprve budoucnost. Osobně se domnívám, že problematickými oblastmi jsou například přesun šedé zóny právě do oblasti insolvenčního řízení, kdy lze očekávat optické navyšování oficiálních nákladů či snižování příjmů. Z jejich rozdílu se počítá částka, kterou by měl dlužník na úhradu svých závazků v rámci insolvence odevzdat správci, anebo vznik druhotné platební neschopnosti některých věřitelů, jejichž uspokojení z insolvence jejich dlužníků může klesnout pod únosnou mez.

Faktem ovšem zůstává, že takto nastavená pravidla oddlužení má již nyní drtivá většina evropských států, kde se v souvislosti s touto problematikou žádné systémové katastrofy nekonaly. Tím zásadním důvodem je s největší pravděpodobností skutečnost, že „luxus oddlužení“ si může každý dovolit pouze jednou za život, což bude i nadále platit v našich podmínkách. Nezbývá tedy než doufat, že přínosy očekávaných změn i u nás převáží jejich případné negativní dopady.