Pokud se však potopíte do ledové vody, nad vámi je minimálně 30 cm krusta ledu a vy se snažíte podplavat 80 metrů, aby se to stalo světovým rekordem, tak to není jen trochu nepohodlné, ale je to taková rozmluva se sebou samým a hledání toho, co je a co není možné. I když druzí říkají, že je to nemožné. Je to o zranitelnosti a přiznání si toho, vědomě, že jdeme až za hranu ne/možného. Proto tahle rozmluva je hodně na hraně, kdy hledáme v sobě samých.
Je to vědomé “očištění” se od zbytečných stresorů včetně sociálních sítí a nepřejících “Tomášů”. Jinak by se to nedalo udělat. Nedal by se splnit ten sen, který každý z nás má.
Přemýšleli jste někdy nad tím, že když je venku “zima” a lidi nosí kabáty, tak hned “podlehneme” tomu samému a to je, že se hned jdeme obléct, aby nám také nebyla zima? A stejně tak je to s teplem.
My neřešíme to, zda nám je něco nepříjemné či ne, ale podlehneme hned tomu, co vidíme kolem.
Pak by se dalo ale hned říct, že když neprocítíme to, jak na nás zima či teplo působí, tak se necháme ovlivnit tím názorem, že se máme obléct či ne a svoje osobní rozhodnutí necháme někde stranou.
A pak to, že by mi mohlo být příjemně, neřeším.
Jen taková otázka. Neděje se to pak náhodou i v ostatních konáních lidského života?
To, že odevzdám svou osobní moc do rukou druhých a ani se nepokusím zjistit, zda náhodou nám není něco, co mi říká většina, tak nějak proti mému smýšlení a ještě více cítění?
“Můžeme být dokonalí, ale nemyslím si, že v “dokonalém” světě můžeme dosáhnout ideálu.”
“Jak se můžu napojit sám na sebe, když jsem stále napojený na sítě?”
“Náš partner v Ománu říká, že náboženské knihy jsou návodem”.
“Člověk není trpělivý, často to propojujeme s časem.”
“Uvnitř už všechno máme. Můžeme najít napojení. Z odpojení se můžeme napojit.”
“Snažím se k sobě být upřímný.”
“Manipulace a to, co děláme směrem k druhým.”
“Co ty uděláš, aby bylo dítě zodpovědné za svoje zdraví?”
“Děti jsou na sebe napojené mnohem víc. Dokud nepřijdou do školského systému, tak nejsou nuceni, aby rozum byl to nejvíc, jsou to ty pocity.”
“Štěstí je jít s částí boha (stvořitele).”
“Můžeme rozšířit naše každodenní chvilky do radosti stejně jako když si umíme zpříjemnit více teplo nebo zimu. Když někdo umí mít za příjemné jen teplotu od 20 do 22 stupňů a vše ostatní je nepříjemné, tak to může být i v ostatním lidským konání. Ale když to rozšířím? Co se může stát?”
“Ta bolest tě provází něčím, což je adaptace na bolest.”
“Děti jsou velcí učitelé.”
“Pokora se nezpeněží.”
“Když řeknu, že zaplavu světový rekord, tak si lidé myslí, co jsem za “blba”. Ale já, když tomu uvěřím, to musím říct, když to chci udělat a pak to v sobě podvědomě zkoumám a to je to sebevědomí.”
“Lidi neradi koukají do sebe.”
“Jsem takovej. A nehodnotit to.”
“Přiznat si to, co je uvnitř. To je nejvyšší level :).”
#jakechcescesko #osobnirozvoj #osobnostnirozvoj #limity #sen #nenechsivzitsny #davidvencl #czechiceman
