PAVEL BATEL | Když Covid začal, historici znervózněli, rozpoznali vzorec. Jako v Terezíně | Jaké chceš Česko
Poslechnout si podcast:
Jako během války a s židy v koncentračních táborech. Jak to jde vše krok za krokem. Ten vzorec prozradí, že to někdo udává. Toho si všimnou historici. Jak je třeba ovládnout veřejné mínění a přesvědčit, že určitá skupinka lidí jsou nepřátelé. Je mi z toho úzko a budeme se modlit, aby to brzy skončilo.
Byl jsem ve vězení, několikrát, protože když někoho chráníte a jde do vězení, jdete jako jeho ochránce s ním, ale to nejvíce, čemu se posledních 16 let se věnuji je mým
Toto je podcast, který bude 27.1., na den Holocaustu (osvobození Osvětimi) celý na našem kanálu. Jestli je tu příběh, který bychom si měli poslechnout nyní, tak je to tento. Budeme rádi, pokud ho podpoříte. Pavla, který dělá něco, co doopravdy silně cítí. S emocemi, protože to ani jinak nejde.
Mrazilo nás už několikrát v dřívějších rozhovorech, ale v tomto asi 10 x a i to bylo málo.
Pár bodů:
Buchenwald: Nakonec jeden vězeň skončil v tam a když mi řekli, že tam zůstanu, protože je úplně ničím oproti Malé pevnosti v Terezíně. Jak brutálně umučili pravidelně určité množství lidí.
To, co z Fredyho udělalo legendu (doopravdického – ne nějakého Marveláka) byla Březinka – Osvětim II. Tam člověk vešel a vešel do světa pohádky, fantazie a dobra. A vlídnosti. SS se tam naučili chodit. Byly tam krásné kresby, kopie Walta Disneyho, děti tam hráli divadlo, zpívali tam, náckové tam plakali, povídali o vlastních rodinách, zda je ještě uvidí, uvědomili si to, co dělají.
Častokrát vlídnost se bere jako slabost, to znamená, že když je na někoho hodný a milý, tak se ten druhý se po někom sveze …
Ve 14ti jsem zknoutoutoval nevlastního otce, když mě chtěl vyhodit z balkónu, tak mě poslali do vojenské školy.
Dělal jsem ochranku a dalších 100 profesí, třeba MHD v New Yorku. To byla nejlepší a zrelaxovaná práce.
Když mělo být bombardování v Srbsku, krvavá Mary, Margaret Trecherová, tak jim dali varování, aby se civilisté nezdržovali na mostech, železnicích, tak si děti, ženy namalovali bílý terč na sebe, stoupli si na ta místa a řekli, tak pojďte. Tomu se říká INAT.
